Jdi na obsah Jdi na menu
 


Románský sloh

Břevnovský klášter

V románských Čechách

 

Za románský považujeme sloh používaný v architektuře;stavitelství a výtvarném umění během 11. až 13. století v západní, střední a jižní Evropě.

Mezi typické románské stavby patří bazilika a rotunda, v Čechách např. rotundy sv. Jiří na hoře Řípu;Říp a sv. Martina na Vyšehradě. V interiérech románských staveb byly často používány klenby (valené - půlkruhovité, křížové - se dvěma oblouky) a masivní sloupy se zdobenými hlavicemi.

 

Významnými románskými stavbami byly kláštery v Břevnově, na Strahově nebo v Doksanech. V románském slohu se stavěly také první kamenné hrady, při jejichž stavbě byla věnovaná velká péče obrannému systému, který tvořily hradby, hradní příkopy a věže.

 

Románské hrady střežily obchodní stezky;cesty a hranice. Románské stavby byly převážně z kamene;kamenů - velké kusy kamene se pomocí malty spojovaly v pevné zdi s úzkými, mnohdy sdruženými okny.

Vchody tvořily bohatě zdobené portály. Vnitřek románského kostela byl opatřen sochařskou výzdobou nebo nástěnnými malbami. V Praze je založena koncem 11. století malířská dílna, ve které vznikl například Kodex Vyšehradský.

V Praze vzniklo mnoho románských staveb: přestavěný Pražský Hrad, bazilika sv. Jiří, knížecí sídlo na Vyšehradě, rozličné obytné kamenné domy na Starém Městě Pražském nebo Juditin most.

Vnitřní zařízení hradů se skládalo z truhly, postele, stolu, křesla nebo stoličky. Na hradech se svítilo svící a loučemi, vytápění zajišťoval otevřený oheň v krbech.

Románský sloh v Čechách

 

V 11 - 13 . století se ve střední a západní Evropě rozšířil románský sloh, pro který je charakteristický půlkruhový oblouk, mohutné zdi o šíři i několik metrů, bohatě zdobené portály nad vchody a nástěnné malby zvané fresky.

Pro románskou architekturu jsou typické malé kostely s kruhovým půdorysem, takzvané rotundy, a trojlodní chrámy nazývané baziliky. U příležitosti korunovace Vratislava II. českým králem vznikla bohatě zdobená rukopisná kniha s názvem Vyšehradský kodex.

Mezi nejznámější dochované rotundy v Čechách patří rotunda na hoře Řípu, na Vyšehradě a ve Znojmě. Baziliky byly většinou klášterní kostely jako například bazilika svatého Jiří na Pražském hradě.

V období románského slohu začaly vznikat i první kamenné hrady jako například Přimda, Cheb, Křivoklát či Pražský hrad. V době románské vznikl také první kamenný most přes řeku Vltavu nazývaný Juditin podle manželky druhého českého krále Vladislava II.

V době románské kultury se začaly rozšiřovat pergamenové rukopisy, které byly mnohdy i ilustrované. Pergamen je zvířecí kůže upravená ke psaní.

Románské hrady jsou charakteristické svou jednoduchostí a prostým vybavením, mezi něž patřila především truhla na úschovu různých předmětů.

V románském období prošel Vyšehrad jako sídlo Vratislava II. množstvím stavebních úprav.

Kníže a jeho poddaní

Podle nařízení Břetislava I. měl vládnout vždy nejstarší Přemyslovec, přičemž pro mladší členy rodu byla utvořena údělná;závislá knížectví: olomoucké, brněnské a znojemské. Rolníci a řemeslníci byli poddanými nejen panovníka, ale ještě feudální;šlechtické vrchnosti, které patřila půda, jíž obdělávali. Rolník musel robotovat;pracovat na pozemcích místních pánů nebo jim odvádět část úrody.

V čele českého státu stál kníže, všichni ostatní byli považováni za jemu poddané;podřízené. Správními centry Čech byly knížecí hrady a v nich sídlící kastelán vybíral dávky;daně;rentu od okolního závislého obyvatelstva. Významní velmoži z knížecí družiny získávali od panovníka léno, jehož dlouhodobým držením vznikaly šlechtické rody.

Roku 1189 vyhlásil kníže Konrád II. Ota český zákoník - Statuta, v němž šlechtě zaručuje dědičnou držbu statků. Církev vybírala od rolníků desátek;desátky (desetinu úrody) a také si brala peníze za církevní úkony jako křest, sňatek nebo poslední pomazání.

Poddaný byl dále povinen zemskými robotami (veřejná práce pro knížete) a občas musel odvádět berni (daň pro knížete). Pravidlo, podle kterého vládl vždy nejstarší Přemyslovec, se nazývalo stařešinské právo, seniorát.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář