rychnovska

Praotec Čech

Nazítří pak ráno Čech, pojav Lecha, bratra svého, a jiné k tomu čtyři, vstúpili sú na ten vrch a odtuď spatřili lesy a řeky, hory i roviny a navrátivše se ke svým zase, řekl jest Čech :

" Tuto máme jeden velký zřip, po slovanském jazyku vrch, a okolo něho hojné roviny a úrodnú zemi, ale všecku lesy porostlů. "

Druhého pak dne šli sú okolo a nalezli řeky z obú stran té hory hojné a velmi rybné, i navrátili sú se k svým opět a vypravovali jím všeckem způsob té krajiny.

Nazajtří pak, když slunce z hor vycházeti počalo, Čech povolal bratra a starších, rozkázal svolati všecku rodinu i jich služebníky, a posadiv se na jednom pařezu, i učinil řeč tuto :

" Nuže, milý bratři, milí přátelé a tovaryši, jenž jste účastníci mého putování a této práce ! - Toť jest ta, toť jest ta země, o kteréž častokrát sem vám pravil a do ní vás uvést slíbil, země vám zaslíbená, zvěři a ptákuov plná, medem a strdím oplývající, jakož pak sami vidíte, k obývání velmi příhodná, vody ze všech stran hojné a nad obyčej rybné. Tuť vám se nebude nic nedostávati, nepřátelé nebudou moci vám škoditi… "

Rotunda svatého Jiří a svatého Vojtěcha na Řípu

Říp - ( 455,5 metrů nad mořem ) je nejpamátnější českou horou a trvalým symbolem našich národních dějin. Vztahuje se k ní základní pověst českých dějin o příchodu praotce Čecha do země " oplývající mlékem a strdím … "

Na vrcholu kopce stojí o samotě románská rotunda, obnovená v roce 1126 na věčnou paměť vítězné bitvy knížete Soběslava I. Proti římskému císařovi Lotharovi v bitvě u pohraničního Chlumce.

Kaple je zasvěcena nejen patronu Přemyslovců svatého Jiří, ale i patronu země české svatému Vojtěchovi.

Významnou roli sehrál Říp v období českého národního obrození. V průběhu velkého táboru lidu roku 1868 byl na Řípu vyzvednut a slavnostně dopraven do Prahy jeden ze základních kamenů Národního divadla.

Tradiční jarní pouť k uctění svátku svatého Jiří se koná již od 16. století. Rotunda s polokruhovou apsidou a válcovou západní věží dovršuje a uzavírá vývoj podobných staveb v Čechách.

Ve věži jsou dvě původní sdružená románská okna se středovými sloupky. Portál a půlkruhová sklenutá okna pocházejí z rekonstrukce objektu v letech 1869 - 1881. Uvnitř rotundy byla v roce 1870 umístěna sochy svatého Jiří s drakem od českého sochaře Bernarda Otto Seelingy.

Nově se na výzdobě interiéru kaple významnou měrou podílel také český sochař Stanislav Hanzlík.

Vztah k Řípu vyjádřil i nositel Nobelovy ceny, český básník Jaroslav Seifert básní Hora Říp, kterou znají z literatury už i žáci šesté třídy. Taktéž kresba Mikoláše Alše je velmi známá.

Hora Říp je Národní kulturní památkou.