Lucemburkové na českém trůně
Jan Lucemburský a Eliška Přemyslovna měli syna Václava, který byl vychováván ve Francii, tam přijal jméno Karel. Karel IV. zemřel v roce 1378 a ještě dnes se mu říká Otec vlasti.
Po vymření Přemyslovců nastoupili v roce 1310 na český trůn Lucemburkové. Prvním českým králem z rodu Lucemburků byl Jan Lucemburský, který si vzal za ženu dceru Václava II.. Elišku Přemyslovnu. Jan Lucemburský byl slavný válečník;bojovník, a proto vedení země přenechal Jindřichu z Lipé.
V roce 1346 zahynul Jan Lucemburský v bitvě u Kresčaku, která byla součástí stoleté války. Karel IV. zřídil v roce 1344 pražské arcibiskupství, prvním arcibiskupem se stal Arnošt z Pardubic.
Karel IV. byl jako první český panovník zvolen roku 1355 římským císařem. Jan Lucemburský se zasloužil o zřízení Staroměstské radnice. Manželkami Karla IV. byly Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svídnická a Alžběta Pomořanská. Dnešní Karlův most stojí na místě bývalého Juditina mostu.
Nástup Lucemburků
Po smrti Václava III. nastává v Čechách čtyřletý zmatek, po něm se ujímá vlády Jan Lucemburský. Karel IV si velmi cenil dobrých vztahů s církví, napomohl vzniku arcibiskupství v Praze (1344).
Výsledkem diplomatického úsilí Jana Lucemburského bylo zvolení Karla roku 1346 římským králem. Jan Lucemburský podpořil své nároky na český trůn sňatkem s Eliškou Přemyslovnou. Jan Lucemburský byl v neustálém rozporu z českou šlechtou, a proto se raději zdržoval mimo království - navštěvoval panovnické dvory, účastnil se mnoha válek a turnajů.
Jan Lucemburský odváží svého syna Karla do Francie, kde se mu dostává kvalitního vzdělání naučil se francouzsky, německy, italsky a latinsky. Jan Lucemburský připojil k českému státu Chebsko, Horní Lužicko a část Slezska.
Janův syn Karel se do Čech vrací jako markrabě moravský. Prvním českým arcibiskupem byl Karlův rádce a přítel Arnošt z Pardubic. Král Jan Lucemburský umírá hrdinnou smrtí roku 1346 v bitvě u Kresčaku, což byla bitva, která se odehrála během stoleté války.
Český král císařem Svaté říše římské; neúspěšná vláda Václava IV.
Podle Zlaté buly rozhodoval o volbě římského krále sbor sedmi;7 volitelů, zvaných kurfiřti. Karel IV. nechal zhotovit nové české korunovační klenoty. Nástupcem Karla IV. na českém i říšském trůně byl jeho syn Václav.
Karel IV. dosáhl koruny císaře říše římské roku 1355. Roku 1356 vydal císař Karel IV. Zlatou bulu. První místo mezi kurfiřty zaujímal český král. Po smrti Karla IV. se jeho syn Zikmund stal uherským králem.
Karel IV. je autorem vlastního životopisu Vita Caroli. Václav IV. se dostal do sporu s pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna. Obětí sporu Václava IV. s arcibiskupem Janem z Jenštejna se stal arcibiskupův spolupracovník Jan Nepomucký.
Proti králi Václavu IV. stáli i jeho bratr Zikmund a bratranec Jošt. Roku 1400 kurfiřti sesadili Václava IV. z říšského trůnu. Na říšském trůně později nahradil Václava IV. jeho bratr Zikmund. Karel IV. usiloval o návrat papeže z Francie;Avignonu do Říma.
Český stát a Slovensko v období rozvinutého feudalismu
1212 - Zlatá bula sicilská
1278 - Přemysl Otakar II padl v bitvě na Moravském poli
1306 - Václav III zavražděn v Olomouci = vymření Přemyslovců po meči
1346 - Jan Lucemburský zemřel v bitvě u Kresčaku, kde bojoval na straně francouzského krále
1346 - 1378 - Karel IV. českým králem a římským císařem
1355 - Karel IV. byl jako první český král korunován římským císařem
1348 - založena pražská univerzita
1197 - 1230 - Přemysl Otakar I českým králem
1230 - 1253 - Václav I první českým králem
1241 - Václav I odvrátil pustošivý vpád Tatarů do českých zemí
1253 - 1278 - Přemysl Otakar II českým králem
1283 - 1305 - Václav II. českým králem
1300 - Václav II. získal také polskou korunu
1305 - 1306 - vláda Václava III.
1310 - 1346 - vláda českého krále Jana Lucemburského
1344 - povýšení pražského biskupství na arcibiskupství
1419 - 1421 a 1436 - 1437 - Zikmund Lucemburský českým králem
1356 - Karel IV. vydal Zlatou bulu a upravil jí vztah českého státu k říši - posílil nezávislost českého státu
1378 - 1419 - Václav IV. českým králem
1400 - Václav IV. byl zbaven hodnosti římského krále